Na mnoha místech zhasla světla aniž by ses jí dotkl třeba
Že prý i princům může dojít dech
znáš různá jména sebezáchovy která přihořívají potmě v každé té tváři naučeni hledat zvlášt
abych si tě jednou postupně třebas i zasloužila
z papírových domečků odkud utíkám každé ráno více bledá zaškrtaná krví ze znásilnění všech svých částí nadrozumu otěhotnělá si však pro sebe zase rozkouzlená
v oněmnělou panenku do kterés přecijen chtěl vdechnout svůj život aby bez tebe byla štastná
břišní vlna bubínky namísto srdce zakouřené zákulisí slezského divadla zkouřená rozpoložením se v té melodii baletek gejš břišních tanečnic pohybem mlčí m stále ještě čas v závratích z horečky včerejšího večera nepřestáváme váš na všech podiích smrtelnosti neochotni mizet spíš uspěchat vrchol představení spíš ve všech parametrech křehkosti mé duše zatoulán / schoulen o zhotavení mě dalším dotekem prosit nebudu jako bys byl bůh v každém pohybu / mávnutím křídel jako bys byl bůh tě cítím v každé své znásilněné lásce dál už nic víc jekoty lidí, co napodobují zvířata a ve skutečnosti by se mezi ně nebyli schopni zařadit ve skutečnosti by totiž nedokázali popřít popíratelnost chtíče a jak to bolí uvnitř uvnitř!
jak nepřirozené je nahrazovat svou lásku realitou
mám časopisová ústa rudá i bez úpravy bez retuše srdce
když brečíš a máš teplotu není to příjemný až tak to bolí víc totiž než kdybych se řízla
zachovávám tradici intimity. vidět ji v ponožkách smrkání v sobě i v lásce. Prostě ve veřejných věcech. V utírání zadku asi nejvíc, …ach ta blízkost kdy řasy rozlechtaly čas
atrakce v nezezvyku. jako národní jídlo pro oči když při uměle dodané výživě rozbledla se smrt život pomlouvám Ukřižuju mu tajemství až v papírovém domečku zvoní nevítaný telefon
to jsi ty?
vibruje mi v rozkroku bolí v srdci předem nepřipravená odpověd
na stole horečnatí mléko mám strach že se mi utopíš v těhle slinách které dávám pít plastovému psovi před vchodem do světa Za pohledy