Ledovec v mlze - snad v dýmu

vznáší se mi nad hlavou - v tom stínu

     … co děsí …

            Já volám …

            on slyší …

Promlouvám k němu, snad s ním

Jsem v něm, snad sním?

Povídala jsem si s ledovcem

 a najednou - buch!...sen…

Vypráví mi o lásce,

 o té co člověka ničí

Zpívá mi o pravdě,

co člověku mlčí

Recituje o zradě,

co důvěru zničí

A sen se mění v noční můru,

chci už ven, chci být vzhůru.

Tak zní mi stále v uších,

jak se láska s láskou liší.

Avšak co s tím?

… netuším …