Polibek. Krásné slovo, krásný akt. Chtěl jsem se původně zamýšlet nad samotným slovem, ale usoudil jsem, že je to hloupost. Vždyť samotné slovo je podivné. Proč polibek? Copak to znamená, že se dává pouze po něčem? Je mi jasné, že nemůžeme mít předlibek, nicméně stejně se nabízí otázka, po čem vlastně polibek bude nebo byl.

     Pokud jste před políbením jedli jahody, dá se říci, že byl polibek po jahodách. Pokud jste měli česnečku, … . Dost!

     Zaměřím se raději na samotný akt. Vynechám polibek milostný a budu se věnovat polibku, o který mi od začátku jde a to polibek přátelský. Musím to ještě trošku upřesnit. Přátelský polibek mezi mužem a ženou. To upřesnění jsem si nemohl odpustit, jelikož jsem při psaní předchozích řádek měl před očima přátelský polibek soudruha Brežněva. To bych snad raději polibek česnekový!

     Vrátím se zpět k přátelskému polibku mezi mužem a ženou. Každý to zná. Potkáte přítelkyni, či kamarádku nebo jenom známou ženu a samozřejmostí je podání ruky. Pokud chcete vyjádřit radost ze setkání a svou přízeň k dané osobě, políbíte ji.

     Opatrní muži líbají na tvář, ti odvážnější na ústa. Proč odvážnější? Nejde mi o miliony bacilů, které se přenášejí, či snad o zákeřný opar, jenž číhá na svou příležitost a po nemanželském políbení vyraší na rtu, aby do světa hlásil provinění nevěrníka.

     Jde spíše o to, že pokud je muž vášnivější, může se polibek na ústa protáhnout a v případě, že je žena vdaná a manžel nablízku, z polibku se stává průser.

     Zajímavá situace nastává, pokud máme políbit šéfovou u příležitosti narozenin. Na ústa, či na tvář? Těžká volba. V případě polibku na ústa sice riskujeme průser, ovšem na druhou stranu by to mohlo znamenat i výrazný postup v naší kariéře.  

     Nedávno jsem tento problém řešil. Týden před narozeninami mé šéfové jsem se v noci budil a přemýšlel, který z polibků mám zvolit.

    Den D se přiblížil a já stále neměl jasno. Nechám to osudu, rozhodl jsem se a vstoupil s kyticí, kterou jsem vybíral za pomoci prodavačky asi dvě hodiny.

     Podání ruky, gratulace a … . Šéfová takticky nastavila tvář. Je rozhodnuto!

     Sedím za stolem ve své kanceláři, šťastný, jak to dopadlo. Sedím a ode dveří zaslechnu hlas svého kolegy: „Tak si představ, že mi právě šéfová řekla, že budu dělat vedoucího. Hurá, povýšil jsem!“

    Kouknu se z okna – takže za rok na ústa!!!