Dílo #930
Autor:kmínek
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:24.11.2003 00:26
Počet návštěv:397
Počet názorů:5
Hodnocení:1

Půda.
Nahoře na půde je starý klavír
už dlouho na něj nikdo nehrál
kdos na něm vykouzlil prachu melír
a také meluzína co nikdo ji nezval.

Vešla jsi nahoru a rosvítilas světlo
tvá dlaň mě i starý klavír hladí
jen malé kotě klubíčko si pletlo
můj polibek vstupenka na koncert platí.

Prsty si hrají po barevných klapkách
na půde svou píseň o lásce zpíváš
v notách jsi kapitán v námořních mapách
do mých očí se stále díváš.

Zvony a zaprášené střechy koncert slyší
jak tvůj hlas nádherně zpívá
mé rty se k tvým s polibkem blíží
jen kotě s klubíčkem na desce dřímá.

Nahoře na půdě je starý klavír
ted zas jen vítr bude na něj hrát
jen přes něj přehodíme balící papír
půjdem potichu všichni spát.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'kmínek', 22.11.2003 21:39.

Názory čtenářů
24.11.2003 00:33
Anonym
půjdem spát
24.11.2003 09:51
zrozená
Trochu chaotické, možná, kdyby se ty sloky trochu rozházely a znovu složily, vyznělo by to hezky. :-)
24.11.2003 10:24
Vilda
Souhlas.
24.11.2003 16:01
KayTee
Líp Ti jdou nerýmované....kromě sonetů...ty ti taky jdou ;o)))
24.11.2003 19:27
Diotima
Mám ráda klavíry!* A půdy!

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)