Dere se ze sopky
v červených plesových šatech
horkých jak oškubaná půlnoc.
Neznámá rovnice schránky
schovaných perel vypaluje monogramy
do ulic císařským řezem.
Ohněm paží zapaluje svíce
uprostřed sklepení kamenných lůžek
poznamenaná tetovanou lilií
sraženou mramorem saháš na verše
v okovech fantazie zvedáš doteky
vzdané tichu nemusíš tak spěchat.