Dílo #7802
Autor:kmínek
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.07.2004 11:14
Počet návštěv:217
Počet názorů:5
Hodnocení:1

Slečna poezie

Ztišené růže podzimem
chvátají do slov
do svých váz.
Vstupujem do být
tu pro druhé
když naše já utopené ve tmě
bez křídel umlčené v kruhu.
A pak přijde dítě
nahé jako déšť
horkost dlaní mých
změní je v slečnu
průsvitnou jak poezie.

Názory čtenářů
15.07.2004 16:11
Seregil
..*!*
15.07.2004 23:20
stanislav
dobrá grafománie... hihi
22.07.2004 17:15
Natasha
Přijde mi to trochu moc efektní.
Jako by autor objevil kouzlo surrealistických obrazů a přirovnání...a trochu se v tom utápěl. Smysl je pak nejistý...což je škoda.
22.07.2004 20:51
kmínek
naštěstí já v tom smyslmám anení to je psané na efekt a surrealismus není přeci na škodu:o))))
22.07.2004 20:59
Natasha
Nu abys ho neměl, autore :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)