Dílo #7781
Autor:kmínek
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:08.07.2004 10:47
Počet návštěv:348
Počet názorů:6
Hodnocení:3

Tichým zábradlím

O tichá zábradlí
překládám básně
plaším nemoc vzdáleností smrti.
Poslouchám údery srdce
vypalují stehy po rozbitém zrcadle
a výkřik světla stoupá
hluboko do pádu pohybu.
Jsi sám básníku
jak ohořelý list
obnažuje můj popel
na vyplýtvanou bolest těch
kdo zradili.
Přípitky plamene
rozechvívají mé dlaně
a krev se brodí
prostředkem tarasů zkamenělých.

Názory čtenářů
08.07.2004 14:31
vesuvanka
jsi sám básníku
jak ohořelý list
obnažuje můj popel

Přípitky plamene
rozechvívají mé dlaně

zajímavé metafory a zvláštní atmosféra.... tip
08.07.2004 16:01
Seregil
Parádní...
tip a avi...
10.07.2004 11:32
Tichotam
Ta krev je tak všude v tvých básních a tak okázale, že ti skoro vše v mých očích kazí. Skoro bych řekl že jsi trochu dobrý jen tam, kde zrovna není smrt či krev.
13.07.2004 15:18
Reni
paráda...
13.07.2004 17:11
kmínek
copak máš snad strach ze smrti:o))))
13.07.2004 19:25
Tichotam
a z radosti?...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)