Tahy prvních figur
oddalují podzim
můj oheň umrzl
na jevišti tvých dlaní.
Spirály tvých vlasů
zatahují žaluzie půlnoci
trhám popelem slz
stíny výpovědí.
Bílých jak dáma
opalující kůži
na modrých ramenech řečišť
utápějící šátky
svázaných slov
do otevřených dlaní.
Jen prázdné stopy
dlouhých her
otřené hrozny
vstávají z písku
do podzimních slin.