Dílo #7092
Autor:kmínek
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.06.2004 12:08
Počet návštěv:142
Počet názorů:2
Hodnocení:

Vzkříšení

Vzkřísilas slovy
planou jabloň
já měl být slepý
od Tvého narození.

Poslední chvilka mlčení jara
ukrýváš ho v podvazcích
na tenkých vráskách
odplouvající do podpaží.

Linie zad spojena v boku
prsty čekají v rukavicích
na dlouhý nájezd
běhají v kruhu
jak divoké koně.

Uchop za hrdla mé dlaně
z neznámých rozcestí
nespoutaných cest.

Názory čtenářů
19.06.2004 14:06
midiman
Já sleduju tvou tvorbu už delší dobu. Chlape, ty ze sebe sypeš spoustu materiálu, co by za to jiný dal :-) (třeba já, inspirace nějak nepřichází). Těch metafor, zajimavých obratů, těch vnitřních pocitů. Hodně. Nejsem literární kritik, ale nějak tomu tvému psaní chybí tmel. Prostě to nedrží pohromadě. Ani tmel slov, ani tmel rytmu, a dokonce většinou ani tmel myšlenky. Tak nevím, kde je chyba. Možná ve mně, že tomu málokdy rozumím a málokdy mi to zazní? Zkus trochu přibrzdit a zapracovat se svými dílky, možná by jim to prospělo na srozumitelnosti... Ale to je prosím jen můj názor, rozhodnutí je tvoje!
19.06.2004 23:25
Zamračený_mnich
Souhlas s textem Midimana, prostě odtrhni se od své osoby. Vynech slova: já, své, tvých, svých...
Jo, myšlenky máš, ale nehledíš na provedení.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)