Dílo #4674
Autor:kmínek
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:30.03.2004 18:52
Počet návštěv:348
Počet názorů:3
Hodnocení:1

Po doteku
jaro přemalovalo obraz
deštěm mateřídoušky a koně
tepají právě položený koberec
tichem inkoustových slov.
Vysouší prastaré mokřiny listů
kůrkou namodralých ramp
tříštící galéry beznaděje
utracených doteků za bolest
slov ohlazené deštěm
papírových vlaštovek.
Poslouchají nekonečné vlny doteku
znamení záplav po utichlých plážích
podepsaných rtů uzamčené v ústech
se nechávají osvobodit dechem
očekávání co ještě zbylo
po prvním doteku.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'kmínek', 29.03.2004 19:04.

Názory čtenářů
30.03.2004 20:10
Jeff Logos
to je velký! to musím strávit, abych to mohl hodnotit
31.03.2004 08:43
KayTee
*
31.03.2004 11:43
Smykač
UUUUF. Mno, obrazy to evokuje zajímavé, ale některá neuvěřitelná spojení mi skoro připadají jako nesmysl (anebo jsi génius). Vysvětli mi prosím co znamenají např. tyto dva řádky-->

Vysouší prastaré mokřiny listů
kůrkou namodralých ramp

Taky nechápu členění. Pokud je toto věta (tedy když už jsi začal velkým písmenem a ukončil tečkou) má velmi podivnou stavbu...tedy pokud vůbec nějakou má. Velmi těžko se mi hledá souvislost mezi jednotlivými verši.

Vysouší prastaré mokřiny listů
kůrkou namodralých ramp
tříštící galéry beznaděje
utracených doteků za bolest
slov ohlazené deštěm
papírových vlaštovek.

....bylo by toho ještě více, ale prosím alespoň tohle. Fakt tomu nerozumím:)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)