Podzimní plameny
rudých královen
ve stínu
padajících draků
halí se
do mlhy pavučin
bílých klášterů
vězněného léta
unavených plachostí
chvějících listů
unavených z pohybu
pletacích jehlic
vzdávajíc se ráhnům
větrných plachetnic.
Hrdla zkrvavených slupek
se topí v ohni
proseb slz mé samoty
topící se v podzimních stínech.
|
|