Marnivost
kudy kam projít zlatou branou
tak důležitou pro můj život
Tvý rty
Pro důkaz tvé existence
jsou mi myšlenky
představy co asi děláš
jak se máš
Tak zoufale málo
mi z tebe zůstalo
Kdysi jsem chytala
štěstí a hledala důvody
Teď už nehledám Ani tvý rty
rozprsknutý do tmy
Neumím vyprávět
o kráse orientu
Ani o temnu mých dnů
A teď už vlastně ani nechci
ať to víš, nechci
abys mě takhle viděla