Dílo #14590
Autor:Lady
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.03.2005 13:58
Počet návštěv:1643
Počet názorů:9
Hodnocení:5

Prolog
Dnešní z rána
probudila mě hlasem svým
smutná černá vrána
Za všechno- všechno
Slepá, hluchá tak cítím se každodenně
když ty mluvíš o odměně
za všechno - všechno
jenže ouha - oddělila nás naše touha
už nejsme jedno
a moje Já křičí
že není ničí
a koho by vlastně mělo být
vždyť cítí se tu jak vyhnanec
a musí tu být - divná věc
dítě, které odtrhli od milující matky
žije tu - protkáno zmatky
ví toho
ale zdá se jí to ,že nedokáže nic
ale takový je života rub i líc
ach tak probudit se do reality
kde opětovány jsou LÁSKOU bez podmínek všechny city.

Názory čtenářů
15.03.2005 14:17
Seregil
Rýmy jsou dost profláklé... příliš jednoduché.... a nakonec jedno klišé....
ne tohle neoslovilo....
15.03.2005 14:21
Gangster Kanalowi
Take me to moc neoslovilo..
15.03.2005 14:22
Lady
Však nemusel.
Jsem to jen Já a ne ty.
Každý má jiné dobroty.
15.03.2005 16:11
kastel
mně se líbí
a moje Já křičí
že není ničí
a koho by vlastně mělo být

Slepá, hluchá tak cítím se každodenně
když ty mluvíš o odměně
za všechno - všechno
T
15.03.2005 16:38
Stevenson
presne co napsal kastel jeste ujde
13.04.2005 12:31
kmínek
Nádherná čistá
tak dopřej si odměnu každý den
a dítě drž pevně v náručí
ať nespadne a neponičí trávu
a nech své já křičet
a srdce také
láska dokáže víc
než smrt.

*t za vyjádření pocitů za snahu a za tak vůbec
21.04.2005 18:30
Lady
děkuji
vím
ale vědět nestačí
a co brání mi
já sama
moje předsudky a strachy
nebo, že by mě větší já?

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)