Kámen se stínem

svých zad

řetízek od hodinek

dušen asfaltem

a nikdo neslyší

nářek

stříbrného novorozence

pošlapané tělo

nikdo je nechce ošwtřit

vězeň volnosti

propuštěn z cely

knoflíkové dírky.

Ti ostatní

vlečou své řetězy

kolem krku času

holí od sebe odhání

vzteklinu sebe

ze spálených filtrů.