Báseň bez rýmu někdy nevyzní a básníkova slova dosud nezkrocená hříbata uzdou šeptají se zbytky svých sil odpouští ránům křivku snů. Neptej se na délku jmén ptej se kdo jméno nese ve spěchu vyplouvá s mlčením poraněného stromu kdo však ví, že stromy pláčí? deštník co zakryl stopu malíř převlečen za listopad a básník. |