Rytiny jazyka krotí slova pojem barev a dlaň co chvěje se hlasem dokud bude podzim bude i poezie. Pohyb modrého prachu šeří plamen smeká svou váhu než spatříš ji poezii otevřenou srdeční čakrou v útulku nezestárlých knih. Přiznání v ohni psaná palečnicí vzlétla se sopky očí bankovky poezie platí za ostří smazané pyšnou čelistí. |