Závidím ohni co v podzimu hoří

bosý jen skočit do plamenů

padané listy se podpatkům dvoří

půjčují obtisky do kamenů.

Déšť mi napovídá verše nehlasně

ráno je tam večer tady

vítr zametá stopy do básně

přes ploty vchází do zahrady.

Shrnuji dlaní podzimu nemoce

básníci tají svých veršů promoce

já zrovna tajím podzimní sonet

v hlase verše pevné jak provazy

list ze stromu pevně se odrazí

jak malá tečka patřící do vět.