Dílo #1365 |
Autor: | zrozená |
Datum publikace: | 03.12.2003 13:15 |
Počet návštěv: | 2529 |
Počet názorů: | 15 |
Hodnocení: | 9 |
Probuzení |
Zase je mi smutno
a všechny zvony světa bijí
na poplach.
Jejich decibely pronikají do
srdeční komory a
rozbíjjejí tam okna
na malinké střípky,
které bodají a bodají..
Rudé kapičky krve
stékají po zdi.
Tvoří fosforující kaluže
plné milostného bahna
a ztrouchnivělých lží.
Zbavena iluzí,
topím se v mrtvém
moří zapomnění .
Chytám se stébla naděje
a sama sobě
o d p o u š t í m
|
|
Názory čtenářů |
03.12.2003 13:36
Rowenna
|
*** |
03.12.2003 13:41
Delphy
|
kromě těchj zvonů na poplach (jak ohraná deska..!) moc dobré :-) |
03.12.2003 13:47
Bobísek
|
* |
03.12.2003 14:36
Hel
|
* |
03.12.2003 15:19
Shaylen
|
krása...tip |
03.12.2003 15:51
Bohdan
|
* |
04.12.2003 10:51
Duf
|
Mě se líbí ztrouchnivělá lež, to je taková už odpuštěná záležitost, na kterou si
člověk občas vzpomene. |
04.12.2003 11:07
zrozená
|
Moc všem děkuji.:-) |
04.12.2003 14:29
Albireo
|
Líbí. *
Já Tě neznám - ale myslíš, že si máš co odpouštět? |
05.12.2003 12:50
zrozená
|
Albireo : Každý si má co odpouštět. Díky:-) |
05.12.2003 13:16
Vilda
|
Super! tip |
09.12.2003 10:48
Charlien
|
Jé - moc líbí...* |
27.12.2003 07:33
Mathew
|
no nevím, vůbec mi to nesedlo.. |
06.01.2004 09:03
zrozená
|
Děkuji všem:-) |
09.01.2004 22:15
Aki
|
* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|