Jsi perlorodkou mléčných drah
Jsi vůní v pustém pokoji
Jsi jazýčkem zlacených vah
Jsi bleskem který postojí
Chci abys byla moje
Moje v krabičce od mýdla
Moje vedle kytičky chudobek
červené stužky
a kousku křídy
Moje a ukrytá
Zapletu ti do vlasů
skleněné korálky
svých přání
Zatanči mi
pro nahou radost
třpyť se, cinkej
balerýnko v teniskách
Na vlhkém chodníku
tvých vybájených ňader
budu chodit po rukách
a jenom zlehýnka
(jsem tak trochu blázen víš)
okoušu ti patníky
S dámou co střeží
tvou bránu
vedu hru v šach
(Myslím spíš na kuličky)
Jsi mojí královnou
A ona?
Ona už vyhrála
král sklesle se svěšenou hlavou
prchá z bojiště
A nakonec
na-ko-nec!
Nakonec jsem prostál
s černým květem
bledou noc
krákání hvězd
a tak dutý
prázdný plamen
Zírám zaujatě. Jsi úplně jiný -jiná!, než jsem si Tě představovala.
Ten možná tuhý rým v první sloce jsem úplně přehlédla pro zakouzlení v těch obrazech.
Nestačím vytahovat co se mi líbí:
Jsi bleskem který postojí
Chci abys byla moje
Moje v krabičce od mýdla...
Tu tak nějak spekulativní předposlední sloku bych asi dala jinam. Jenže ona předjímá tu poslední...
Není to nějak mocné vyvrcholení. Ale krákání hvězd -to beru!