Proč strom v Ráji musel být pláňka

 

Mám ráda plody planých jabloní

pecičku z hvězd, kterou nebe na zem uroní

To z ní v dlani Boží, rozpjaté do veškera

zrodil se vesmír, zářivá věčná sféra

Jako hřeb z rány, strom na němž zraje věda

musí být planý, pravda se šlechtit nedá

 

Mám ráda kmeny planých jabloní

jsou jedním z míst, kde se nebe nad zem nakloní

Z kořenů hadích vyrůstá osa světa

těm, které zradí, ve větvích kříže splétá

a  zpod koruny, ve které půlnoc sténá

padají runy, tajemství nešlechtěná

 

Mám ráda květy planých jabloní

doufat se dá, že i Pán Bůh jednou přivoní

Ta vůně je čistá a její sladkost bolí

tu alchymista nedal by za cokoli

z květů těch plátků lze získat v dobrém louhu

prvotní látku, tu nešlechtěnou… touhu

 

Mám ráda plody planých jabloní

jež mohou nést, když v kalíšku pylem zazvoní

To z něj v dlani Boží, rozpjaté do veškera

zrodil se svět, nádherná zlatá sféra

všem králům daná - jejichž jsme všichni knechti

musí být planá, vždyť moc nic nezušlechtí!