viděls
 
v korunách tolik světlometů
jako návěští
zachumlaní do klaksonu
jsme vitríny
- upíjíme ze skla
poslední večerní autobus
když ohnul cestu přes koleno
říkals
to zas tak omluvně
že nepůjde o nic jinýho
houpání z nohy na nohu
 
plus
 
ještě trochu pouliční opilosti
vytrháme zpod dlaždic
a průčelí kolemjdoucích domů
budou zrcadla
pro nás
akrobaty
akorát na dva takty nehybný
zbytek už rozpustí se bez nás
cukrem
říkals
na týhle dálnici je to poslední
- donekonečna
odpočívadla nejsou
napořád
a kafe z automatu napůl horký
pálí jenom chvilku