Prolog |
|
Obnažená hudba |
Neznám tvých varhan tóny
v noci přikládáš mi k uším,
nezní tvůj žal v samotě
když do srdce ti buším.
Kam schovals svou tvář pokrytce?
čím proměnils tvář mou?
proč řveš, řka, nepoznávaje mne,
zříš-li duši svou?
V smršti olova a kyselosti deště
čelíme si, oděni v nahotě,
kdosi život daroval nám ještě,
znemožnil utopit v prázdnotě.
... a pak zastavil čas
a zaplavil nás milostí.
|
|
Epilog |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Anderas', 03.01.2007 21:01.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|