Odposlech z Fort Mayer, Florida.
„ a dokama se to myslíš všecko podělo” ?,zeptal se realista, co ještìě po té šesté dvanáctce věděl, že se tím „dokama“, ožralejšímu básníkovi zavděèí.
„ do střípkù rozbitých sklenic po šapmanském,
bazénkù fontány pod Španělskými chody
do žlutých zornièek koèek v římském koloseu „
odvětil vděèně básník, který se vloni dostal do Říma, za nahrávku..
Přišla sedmá runda a èíšnice ji pro jistotu oznámila hlasitě..
“
sedmero závojù, odkrýváme ted jako pravdy ještě nezrozené abychom osmý ochránili potomkùm „
zachmuřenì reagoval básník…
„To je fakt, alespon zbyde něco po nás, mimo té potopy,“
snažil se realista, udržet konversaci na úrovni..
Hladina vody stoupla zase o několik coulu a výèepní už nemohl do sklepa naènout nový sud..
„Není co pít, není co debatovat. Ještě takhle kdyby byl třetí do mariáše..“
Básníkova slova a přání, zanikla v symfonii pazvukù, když nad nimi odletěla střecha.
Přišel Charley…..