Watson s Holmesem na výletě
uléhají k spánku
v krásném teplém, pozdním létě
za mírného vánku
oči únavou se klíží,
klid a mír je v duši.
Jak nahoru k nebi vzhlíží
Holmes však něco tuší.
Něco trápí ho i zlobí,
Watsone můj milý
Co jednoho napadlo by
právě v tuto chvili ?.
Watson, hvězdy obdivuje,
vzdá hold jejich kráse.
Závěr jasný z toho tu je
bude hezky zase.
S tebou brachu je to žrádlo,
s tebou neznám nudu,
To tě přitom nenapadlo
Stan že máme v čudu ???
Kategorie: Pro zasmání povedlo se:))