Spokojena se svými vánočními nákupy sedla do auta a pustila ventilátor na nejvyšší obrátky. Okénka rozmrzávala v těch minus 25 Celsia jen pomalu a když se konečnì stala prùhledná , mohla vidět tu oblohu, nadýchanou sněhovými peřinami. To nejhorší má přeci podle předpovědi přijít až v noci, řekla si, ale ve skuteènosti jí to přiliš neuspokojilo. Těch třicet kilometrù po větrné dálnici se ve sněhové bouři může pěkně protáhnout.. a pak mi to maso k večeři asi pořadně nerozmrzne.

Ještě ani nevyjela z ohromného parkovištì a jakoby někdo povolil závity u víčka na cukřence. Ani tím nápisem Výjezd z parkovištì si přes zamlžené sklo a puštěné stírače nebyla příliš jistá.

Jen po pár minutách opatrné jízdy se viditelnost vzhledem k rychle ubývajícímu dennímu světlu a spoustě padajícího sněhu stala prakticky neviditelností. Jen nezpanikařit, pomyslela si a zárovenˇ¡ vzpomněla na rady zkušenějších místních rodákù.

V nejhorším zastav, počkej na sněhový pluh a zařad¡ se za něj.

Opatrně najela až k okraji vozovky, respektivě k tomu co za něj považovala, zmírnila obrátky ventilátoru v už příiemně protopeném autě, když jeho hluk nerušil melodie moderně nahraných vánočních koled z radia si s ulehčením si připomnìla, že má doma i vídenˇské párky a čerstvě upečený chleba. Atmosféra v autě se stala téměř pophodovou a rozhodně vánoční.

A tak, když se po čtvrthodině opravdu objevil sněhový pluh pomyslela si, že ještě mohl alesponˇ pár minut počkat.

Nastartovala auto a zařadila se do stopy dříve, než jí mohla zmizet společně s koncovými světly pluhu..

Jízda to byla pomalá . Hlavně, když nezabloudím a nesjedu nikde se silnice, utěšovala se po třičvrtě hodině bezpečné jízdy.

A právě v té chvíli pluh zastavil, urostlý mladík obalený do vlněné šály přistoupil k jejímu okénku a zeptal se, zda dáma něco nepotřebuje. Vysvětlila mu svoji situaci a rady zkušených, podle kterých se řídí..

OK lady, rád že mohu pomoci, s úsměvem přisvědčil mladík. Tak tedˇ jsme hotovi s Wallmartem a jedem na parkoviště Kauflandu……