Dílo #36953
Autor:marienka
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:27.02.2007 08:49
Počet návštěv:2427
Počet názorů:22
Hodnocení:3 1
Patří do sbírky:tehdejší střepy

Prolog
zlehka a dětsky a s úsměvem :o)
anděl
Tady tak včera mě navštívil Anděl
vrněl mi v náručí
možná ani tolik vrnět nechtěl
však cítil se v bezpečí.

Hladila jsem ho a třeli jsme tváře
nemluvil, jen klidně odpočíval
v srdci mém jasně zasvítila záře
beze slov, jak umí, ku mě promlouval.

    Tulil se tulil a bylo mu fajně
    kéž takhle taky mi je
    možná na Andělku myslel si tajně
    taky, taky...však utopie.

(další den v tu samou dobu...)
Ejhle, zas na klíně sedí mi Anděl
vrátil se, přilétl potěšit mě
možná ani tolik potěšit nechtěl
možná netušil, jak je s ním pěkně.

Teď kouká, jak píšu a chňapá po tužce
diví se nebo snad ne
on ví, jak je někdy těžce přetěžce
jak někdy složitě je.

    Když se vše kupí, kupí, pak kudy dál
    naději Strach už si vzal...
    ale...slíbil se ozvat však nezavolal
    když v náručí Anděl mi spal.
 
Epilog
 

Názory čtenářů
28.02.2007 19:38
Rubik-On
nedočetl
21.05.2008 07:43
engelmar
Marienko, možná už ti to někdy psal Albi, je to docela roztomilé, ale pokud ses rozhodla pro vázané verše, chtělo by to dodržet určité zvyklosti, jako je například rytmus.

Třeba

Tady tak včera mě navštívil Anděl
možná ani tolik vrnět nechtěl

tobě to zní, vždyť to nemá ani stejnej počet slabik, natož pak aby to mělo důraz na stejné slabice.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)