Poslední záblesk probdělý noci

poslední ráno začátek v konci

poslední slovo zamlklý krásky

poslední prohra životní sázky

Dvě směšný figurky co tají žal

střelec už dostřílel pěšec šel dál

Půlnoční kovboj zmeškal start

a teď je z toho na infarkt

dávno zná život nazpaměť

trefil tam – ale nezná cestu zpět

slova dál padají jak vodopád

bojí se žít, bojí se umírat

a tak dál bloudí v temnotách

přestupní stanice má jméno strach

Královna půlnoci jak zbytečný stín

pročítá plakáty – svět z pláten kin

falešné polibky a laciný hřích

jak anděl bez křídel co na tě kýv

postává v průjezdech a čeká dál

bál už je u konce- nepřišel král

bývala tajemná jak tváře sfing

a taky před jméno psávala ing.

teď čeká v pasáži a rozdává sen

který ji opustí než přijde den

tíhu má na duši a čtyřicet pryč

dávno jí nesluší ten třpytivý kýč

za sebou dávno má lesk premiér

a tak moc nedbá na exteriér

Poslední záblesk probdělý noci

poslední ráno začátek v konci

poslední slovo zamlklý krásky

poslední prohra životní  sázky

Život tě pokouše braň se jak chceš

král už je zastřelen kácí se věž