Na louce, kam měsíc svítí, vidím náhle holé řiti. Mladý pár tu zápas vede, ten rošťák mi dceru svede. Nechci kazit jejich hrátky, ani volat dceru zpátky. Vzdychnu jenom jemináčku, když to zkouší na stojačku. Opatrně mířím domů, ukrývám se vedle stromů. Podobně kdys já se choval, jenom lépe jsem se schoval. Doma potom ženu hladím, jako mladík zas jí svádím. Kouká na mě jako z jara, pak mi ovšem ráda dala. |