Dílo #4703
Autor:inblue
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:30.03.2004 16:59
Počet návštěv:795
Počet názorů:5
Hodnocení:4

Prolog
Jsou dobré dny a jsou špatné dny...
Zlobí mě svět



Sahám, už sahám po jabloni.

Copak to vidím? Slzy roní.

Budeme jednou jako oni?!

S tou slzou v oku hnáni z ráje.



Čekám, jen čekám na spasení,

pozemským rájem peklo není.

Plameny tají, led se vzpění.

Tichounkou kapkou prosba má je.



Pláču, teď pláču pro anděla.

Ukrást mu křídla, to jsem chtěla.

Myšlenka křivá, touha smělá.

Pro trochu štěstí, trošku lásky.



Lekám se, lekám, ďáble milý,

posečkej přece ještě chvíli.

Vyhaslé oči mi tu zbyly.

Já s tebou nechci sčítat vrásky.

Názory čtenářů
30.03.2004 17:09
Albireo
Moc hezká báseň - ale je mi líto, že máš smutnou duši, která Tě k ní přiměla. Ale ono bude líp!
30.03.2004 18:28
kalais
docela
místy mi to přijde takové, že jsem to už někde viděla, ale za to, co si z toho odnáším, za to*
30.03.2004 20:12
Hester
První půlka se mi líbí hodně, druhá - ten anděl a ďábel a lásky/vrásky už míň. Ale za ty první dvě sloky určitě *.
31.03.2004 10:56
Bohdan
Hezké, i přes mírně omšelý rým lásky-vrásky.*
05.05.2004 14:39
Naja
světe nezlob

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)