| Prolog |
|---|
jedna z povídek ze života...
( sbírka- Povídky ze hřbitova) |
|
| Čtvrtý hrob vzadu |
Dnes je vcelku zima. Vzal jsem si dvě mikiny i zimní bundu, ale i přes to cítím, jak mi profukuje do zad chladný vítr. Čekal jsem, že alespoň o Vánocích bude líp. Zajímalo by mě, kde vzal pan Lada předlohu ke svým obrázkům se zimní tématikou. Já ještě taková Vánoce a vlastně ani zimu nezažil. Když zrovna neprší, plazí se po zemi mlha. No uvidíme, třeba se toho někdy dožiju a i já zažiju pořádnou pravou zimu, tak jak má být. Dnes jsem si vybral ten čtvrtý hrob zezadu. Má na náhrobku datum s křížkem přesně to, jaké je dnes. Jen o pár let zpět...
" Rozumíte mi, chci svojí dceru mít na svátky doma!"
" To asi nepůjde."
" Radila bych vám, aby to šlo!"
" Paní, mám to brát jako vyhrožování?"
" Prostě mi jí dejte na Vánoce domů, nebo si jí hned teď vezmu a pojedeme pryč."
" To bych vám opravdu nedoporučoval."
" Prosím, pane doktore..."
Jana šla dlouhou nemocniční chodbou, po cestě cítila ten pověstný a znérvozňující zápach. V ruce nesla žlutou, propouštěcí kartu. Nesla jí dostatečně hrdě. Dokázala to, v co ani pořádně nedoufala. Vybojovala si svou dceru zase zpět, i když jen na několik dní. Ona byla ovšem ráda za každou minutu strávenou se svou dcerou, mimo nemocniční zdi. Posledních několim měsíců si jí, ale moc neužila. Stále se čekalo až se Kamile udělá lépe. Proto se jí nemocnice stala nechtěným domovem. Bohužel...
" Slečno, propouštěcí kartu."
" Jsem paní, tady je."
" Omlouvám se.. Vy si jdete pro Kamilku?"
" Jistě, je to snad na té kartě napsané."
" To, ale není nejlepší nápad!"
" Nikdo se vás na nic neptal, sakra!"
" No dobře, jak myslíte. Pustit jí ovšem můžeme až po vizitě , ta je zhruba za dvě hodinky."
" Sestro, prosím..."
Kamila ležela na posteli a dívala se do stropu. Do ruky jí vedly hadičky a do nich kapaly roztoky všelijakých barev. V pondělí byl průhledný jako voda. V úterý zase tmavě oranžový. Kamile to ze začátku hrozně vadilo, nemohla ani pořádně spát, ale zvykla si. Vlastně jí ani nic jiného nezbývalo. Hodně jí také pomáhál pan primář, který jí každý večer vyprávěl o tom, jak ty hadičky zachránily život nějakému klukovi nebo holčičce. Měla pana primáře ráda. Vůbec by se nezlobila, kdyby si vzal její mámu...
" Kamí, ahoj!"
" Jé, mami, co tu děláš?"
" No jdu si pro tebe, když jdou ty Vánoce. Slíbila jsem ti to přece, ne?"
" A tys to dodržela?"
" No, to víš, že jo!"
" Jé, děkuju mamí."
" Ale budeš doma odpočívat, jasný?"
" No..."
" Prosím Kamilko..."
Jana stála u okna a zatímco se Kamila oblékala, dívala se ven. Pozorovala žijící město. Lidé pobíhali s plnými taškami sem a tam. Hlavou se jim honily pouze myšlenky, co komu ještě nekoupili, jak stihnou večeři... Janě se zdály ty problémy směšné. Je to nesrovnatelné s tím, co teď musí řešit ona. Věděla to, že jestli to udělá, bude konec. Rozhodla se za obě. Za sebe i za Kamilu. Možná to bylo vůči jejímu, jedinému dítěti nefér, ale nemohla jinak. Slíbila jí to a kdy jindy by se měly plnit sliby, než o Vánocích?
" A co budem dělat mami?"
" No doma si dáme večeři a pak ti určitě Ježíšek přinese nějaké dárky."
" Ježíšek, mami, neexistuje!"
" A jak si na to přišla?"
" No, ty přece nosí Santa!"
" Cože, prosím?"
Říkal jí to Kuba. Prý ho dokonce jednou zahlédl, když byl o Vánocích u tety. Kamče se to moc líbilo. Podle Kubova popisu vypadal vcelku normálně. Tlustý dědula s dlouhými, bílými vousy. Hlavně už ho viděla spousta děti. Zatímco Ježíška neviděl nikdo. Jak má něčemu věřit, když vlastně ani neví jak to vypadá? Santa je pro ní mnohem lepší. A dokonce nosí i víc dárků, říkal Kuba těsně před tím, než ho někam odvezli. Potom už ho nikdy neviděla...
" A jak ses dneska měla?"
" Vlastně dobře, ráno přišel pan primář a přinesl mi čokoládu."
" Je hodnej viď?"
" No, ale ta zlá sestra mi jí hned vzala, i když jsem jí prosila, ať mi dá alespoň kousek."
" Víš, že je to její práce."
" Já vím..."
Pane bože, její dítě si nemůže vzít kousek čokolády ani o Vánocích. V čase, kdy se jiné děti cpou cukrovím, chlebíčky a jinými pamlsky. Proč? Proč to muselo potkat zrovna je? Copak není na světě ani trochu spravedlnosti? Tak strašně ráda by jí to čokoládu dala, ale to už by opravdu přehnala. Bohatě stačí, že jí má u sebe. Už tak moc riskují...
" Mami, zastav prosím."
" Stalo se něco?"
" Chtěla bych se jít naposledy koulovat."
" To nesmíš, miláčku, musíš odpočívat."
" To už odpočívám půl roku, přála bych si to."
" Víš..."
" Já vím, prosím..."
Kamila se cítila po dlouhé době šťastná. Měla radost a úsměv na tváři. Sníh, který jí dopadal na její kůži, ji hřál. Dívala se na mámu a do očí jí posílala hromady vděku. Měla jí tak strašně ráda. Bude jí chybět. Nikdy na ní nezapomene, to věděla již teď. Lehla si do sněhu a začala dělat andělíčky. Dívala se při tom na nebe a přemýšlela nad poslední cestou. Připažit, rozpažit, připažit...
" Užila sis to?"
" Bylo to super, mami!"
" A jak se cítíš?"
" Jsem unavená a chce se mi strašně spát."
" Ale Kamí, doma máš ještě dárky!"
" Tohle byl ten nejlepší dárek."
" Odpust mi to, prosím!"
Jana zajela autem na polní cestu a zhasla motor. Dívala se na pole a do lesů. Začalo sněžit. Lány země postupně mizely pod vrstvou sněhových vloček, které se k sobě těsně choulily. Slunce jíž zapadlo a do města vstupovala uklidňující tma. Podívala se na zadní sedačku a z očí se jí vyrojil první zástup slz. Kamila usnula. Věděla, že to přijde brzo, ale netušila, že to proběhne tak v klidu...
Okolo auta profoukl ostrý vítr a Jana věděla, že je to poděkování od Kamily. To nejúpřímnější, jaké je možné...
" Prosím, miláčku!"
Jana otevřela dveře, vystoupila a vydala se po polní cestě pryč...domů...
|
|
| Názory čtenářů |
16.12.2006 22:52
 fungus2 
|
Je to smutné. |
16.12.2006 23:09
 Andromeda 
|
|
17.12.2006 00:02
PJ
|
Smutná věc, emotivní, pěkné popisy. Takže se vyjádřím spíš k formě, ta je nevybroušená. Občas jsou tam stylisticky krkolomné obraty, někde pořadí slov ve větě. Pozor na překlepy, čárky ve větách, mezery mezi větou a uvozovkami a taky na ji/jí a ni/ní. Jako příklad vezmu věty: "Měla jí tak strašně ráda. Bude jí chybět." Druhá je správně, ale do první patří krátké i. Je rozdíl mezi "chytila ji" (osobu) a "chytila jí" jako "něco jí chytila" (ruku, rybu). Vypadá to jako drobnosti, ale ruší to příběh a plynulost čtení. Pokud bys chtěl podrobnější postřehy, můžu pomoct. |
17.12.2006 00:05
ataman 
|
dobry. sila. hukot. napadita forma: text prolozeny dialogy. tesim se na pokracovani |
17.12.2006 12:40
Smetiprach
|
na co to prosímtě umřela? a proč jí primář nosí čokoládu, která, soudě dle reakce ošklivé setry, není pro tu holku vhodná? primář je psychopat vyžívající se v týrání dětí? sorry, ale všeobecné nadšení nesdílím, tohle není nic jiného, než hloupá slátanina... |
17.12.2006 12:43
chroustik
|
smetiprach: Nevim, šlo o vystihnutí toho, že primáři jsou zlomyslný? ( z vlastní zkušenosti). z tvýho názoru si fakt nic nedělam, lidem se to většinou líbí, a já píšu jenom proto, že mě to baví, a ne abych dostal co nejvíc tipů... Nepotřebuju si hrát na nějakýho literárního přeborníka:) |
17.12.2006 12:53
lipetka
|
*** |
17.12.2006 13:02
Smetiprach
|
chroustik napsal(a): smetiprach: Nevim, šlo o vystihnutí toho, že primáři jsou zlomyslný? ( z vlastní zkušenosti). z tvýho názoru si fakt nic nedělam, lidem se to většinou líbí, a já píšu jenom proto, že mě to baví, a ne abych dostal co nejvíc tipů... Nepotřebuju si hrát na nějakýho literárního přeborníka:) |
17.12.2006 13:12
chroustik
|
Takovej vůl by se těžko stal primářem- kde to žiješ? ? ? ?
A to na co umřela neni vůbec podstatný... Počítam s tim že máš otevřenej vyhledávač a čekáš na to, až ti cokoli napíšu a ty mi sem zas vlepíš, že by jí nikdy domu nepustili apod.... hele jestli tě to tak rozčílilo tak už si ode mě nic nečti, každopádně sem nepřestanu dávat svoje věci jenom proto, že se ti to nelíbí nebo, že potřebuješ za každou cenu bejt ten ve středu pozornosti... |
17.12.2006 13:16
Smetiprach
|
okay, jen jsem si chtěl být jistý, že jsi opravdu hlupák... škoda... |
17.12.2006 13:19
chroustik
|
Soudíš člověka podle pár příspěvků? To taky o něčem vypovídá... |
21.12.2006 14:49
Marty_Zappa
|
Když si vzpomenu, že takhle smrtelně může onemocnět každý, bez výkimky, jen tak, nahodile, , nechci ty nemoci jmenovat,je mi zle, smutno, mám žal stesk. Uvědomil sem si to v poslední době, že... být zdravý je komfort. A ...
Smetiprach napsal(a): na co to prosímtě umřela? a proč jí primář nosí čokoládu, která, soudě dle reakce ošklivé setry, není pro tu holku vhodná? primář je psychopat vyžívající se v týrání dětí? sorry, ale všeobecné nadšení nesdílím, tohle není nic jiného, než hloupá slátanina... |
23.12.2006 17:38
Haber
|
... |
29.12.2006 22:38
Chareas
|
Zdraví... co vlastně znamená být zdravý a být nemocný? V čem jsou rozdíly, co člověk může, co nesmí, na co že to vlastně umírá a pomalu neví proč... Otázky hlubiny... ! |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|