Dílo #32918 |
Autor: | Danny |
Datum publikace: | 10.11.2006 14:53 |
Počet návštěv: | 1041 |
Počet názorů: | 11 |
Hodnocení: | 3 6 |
Smíření |
Na jaře v ulicích města vždy vyraší davy lidí. Tak i Móše vyšel z domu - že byl právě Pésach, nesl macesy jedné chudé rodině, aby měla alespoň něco na sederovou večeři. Z druhého konce města pocházel Kristián - právě měl u sebe čerstvě napečené hostie a nesl je faráři do kostela. Velikonoce tu jsou co by dup.
Dup. Ano, dup.
"Podívej se, kam šlapeš, Žide! Vždyť jsi mi stoupl na nohu!"
"Ne, to ty nedáváš pozor na cestu!"
Strčili do sebe. Na zemi se válejí rozsypané hostie a macesy rozlámané na malé kousky. Oba muži na sebe nenávistně pohlédli.
"Modloslužba!" odplivnul si Móše, "Uctíváte obrazy! Neučiníš sobě rytiny ani..."
"Ty vaše macesy... co se o nich povídá... prý obsahují krev, krev nevinných,..."
Zablesklo se. Na zem sjelo trochu jasu a vyrostlo do zářící aureoly světla. Kde se vzal, tu se vzal, je tu anděl. Oba účastníci sporu strnuli a začali se třást.
"Jdete každý ke Světlu z jiné strany, ale kořeny máte společné," promluvil anděl, "tady je to krásně vidět." Ukázal na zem, kde se válely kusy hostií a macesů.
"T..t...tady?" zeptal se Kristián opatrně a bojácně.
"Ano, Kristiáne. Co víš o těchto hostiích - jak jim říkáte? Chléb, že? Proč jim říkáte 'chléb' ? Jsou to kousky nekvašeného pečiva."
Kristián se tázavě podíval na Móšeho. Ten pokrčil rameny.
"Náš Pán Ježíš Kristus, budiž pochválen, nám tento chléb lámal o Poslední večeři." sebral nakonec odvahu.
"No dobře - ale CO to bylo za večeři? - To se učedníci a jejich mistr jen tak sešli, aby spolu pojedli? Nebo to bylo trochu jinak? Móše, co teď slavíte za svátek? Co si připomínáte za událost?"
"Nyní slavíme Pésach," promluvil Móše, "u příležitosti toho, že Mojžíš vyvedl náš národ z egyptského otroctví. Svátek se oslaví sederovou večeří."
"Večeříte mimo jiné tyto macesy, že?" usmál se anděl.
"Děti izraelské musely opustit Egypt rychle, než stačily zadělat na chléb a pojedli pouze nekvašené pečivo. Proto nesmíme mít v domě nic kvašeného a také jíme macesy - nekvašený chléb."
"Vidíš to, Kristiáne, sederová večeře. Poslední večeře Ježíše Krista byla rovněž takovouto večeří, oslavou svátku Pésach. Proto jedli nekvašený chléb."
"Takže macesy..." začal Kristián, "a hostie..." přidal se Móše.
"Jsou jedno a totéž," usmál se anděl, "podejte si ruce. Je více toho, co vás spojuje než toho, co vás dělí. Například oba víte o existenci nás - andělů. To se také počítá."
Byly to ten rok hezké svátky. Velikonoce i Pésach. Andělé se na město dívali ze své výše a usmívali se. |
|
Názory čtenářů |
10.11.2006 15:00
Hana
|
... |
10.11.2006 15:03
sokrates
|
jo |
10.11.2006 15:46
Albireo
|
Ano, pohádky jsou si podobné. |
10.11.2006 19:41
fungus2 |
|
11.11.2006 13:34
Vladimír Ochrana
|
hezky napsáno, byť to na mne působí tak trochu jako barvotiskové obrázky svatých či andělů strážných, převádějících dětičky v bílých šatičkách přes nalomené dřevěné lávky nad propastí
k základní myšlence - mám pocit, že lidi budou vždy nepoučitelní a vždycky budou klást důraz více na to, co je rozděluje, byť by se jim s opačným postojem žilo poněkud lépe, kdysi jsem o tom napsal básničku
přes spáleniště přes krvavé řeky
budeme chodit na věků věky
otázka proč na místě není
nenávist zůstává
jen doba se mění
|
11.11.2006 13:41
Vladimír Ochrana
|
Albireo napsal(a): Ano, pohádky jsou si podobné. Albi, nechci se tady přít o otázky víry. Jen si myslím, že svátek nekvašených chlebů má v sobě velmi reálné základy, nevěřím tomu,
že by si někdo vymyslel povídačku, na jejímž základě by tento úkon přetrval věky. Jistě, v mnohém už můžeme vidět přídavek liturgie,
ale podstata byla reálnou životní zkušeností. Oni to s těmi chleby skutečně dělali, teprve později vznikl biblický text o tom, že to mají dělat. |
13.11.2006 20:51
PaJaS
|
jo jo ... |
28.11.2006 19:45
PJ
|
"Jdete každý ke Světlu z jiné strany, ale kořeny máte společné,"
ó, jak často tohle vysvětluji těm zaslepeným/světlem oslepeným :) Díky za každé připomenutí téhle věci. |
15.12.2006 12:18
Kodynie
|
Krásný konec. Škoda, že ve skutečném životě to tak většinou nechodí. Maminka mi vyprávěla, jak si jedna její teta odplivovala před evangelickým kostelem a druhá teta před katolickým. Máma si proto vybrala nevíru v nějakého všeobecně uznávaného boha.
|
09.01.2007 12:56
Kačírek
|
zlehka prvoplánové, ale hezké |
04.03.2007 14:49
Danny
|
Kodynie napsal(a): Krásný konec. Škoda, že ve skutečném životě to tak většinou nechodí. Maminka mi vyprávěla, jak si jedna její teta odplivovala před evangelickým kostelem a druhá teta před katolickým. Máma si proto vybrala nevíru v nějakého všeobecně uznávaného boha. Kodynie, všimni si, že na konci anděl řekl, aby si podali ruce ale není tam, jestli si je opravdu podali (xixi) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|