muž na pobřeží
před širou krásou
oceánu bez konce

hraje si s kamínky
z pláže

krok za krokem
našlapuje
vstříc vlnám

a ví
že ho občas nějaká větší
zastraší

a ví
že se ho někdy Poseidon
bude snažit zahnat zpět
do hor kde byl
tak sám

a ví
že on sám
občas raději
několik kroků
ustoupí a rozhlédne
se

ale jen proto
aby se přesvědčil
že moře je stále
nekonečné

aby se ujistil
že už brzy se bude
sám válet
v rytmu věčných
vod

aby jednoho dne
kdy už nebude toužit
ani mít důvod uronit
jedinou slzu
splynul

s věčností