Dílo #49604 |
Autor: | Sushi |
Datum publikace: | 05.06.2008 14:08 |
Počet návštěv: | 1091 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 1 1 |
Prolog |
Denně otvírám prázdné plechovky a na ulicích narážím do sloupů. |
|
Poslední růže dohořívá |
Slunce zabilo mé rande s nocí.
Kolotoč pohádek se dotáčí a já už na něm nesedím. Kousek vedle bliju realitu omdlívajíc s odřenou tváří.
Již nevidím tvé krásné oči a tvoje slova jsou mi volná. Jsem obětí darwinismu v bordelu zvaném život.
Není dne bez sexu jako není sexu beze mě. Jenom ty občas chybíš.
Prošoustám se až na dno stupidity. Budoucnost nebude jen matné vzpomínky.
Nemusíš mi fandit mám sebe.
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Sushi', 05.06.2008 14:09.
Názory čtenářů |
05.06.2008 14:33
fialováZástěna |
|
05.06.2008 15:04
Mario Czerney
|
Věru zajímavá věc. vyjádření pocitů zčásti banální a zčásti neotesané... škoda toho zmatku mezi volným a vázaným veršem v úvodu, sice maličkost, ale může to na čtenáře působit klokotavě přespříliš... ale věc zajímavá |
06.06.2008 21:03
Alan Marceau
|
věru stála za přečtení... jen nevím, jestli závětečný verš je přiznání k namyšlenosti či k samohaně, ale ani jedno ti nepřičítám, což ber jako poklonu mladý pane |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|