za okny svítá němým deštěm podlaha se leskne včerejšími slzami a všechna tajemství jsou prázdná jak mrtvé kůže hadů
sebemenší pohyb vyvolá halasné dunění kostí leží nehnutě přesto stále ještě není konec
je třeba tváří přibitý k zemi čekat a doufat v slabé předčasně porozené svítání |