| Prolog |
|---|
| I s obrázkem, který jsem nakreslil včera. |
|
| Tomanův příběh - XI. kapitola |
Kolem poledního po třech dnech ostré jízdy jsme dorazili do Ghamgringu, opevněného trpasličího města, postaveného na skále nad jezerem Wagrangring, do něhož se vlévala řeka Zegebob. Zvláštností bylo, že ta pak pokračovala podzemním korytem dál na západ. Místní si nás nijak zvláště neprohlíželi. Dle toho, co jsem věděl, tak Ghamgring bylo již dlouhá léta nezávislé město se dvěma tisícovkami obyvatel – převážně trpaslíků.
„Mluvte, chlapi,“ vyzval elfy Šerkel, když jsme usedli v hostinci U Vladana ke stolům a objednali si pití, jídlo a nocleh.
„Vezmu si slovo,“ pronesl Aldalon, šedovlasý elf se zjizveným obličejem. Pro Amose jsme makali šest let. Pak nás chytli a vsadili do želez, odkud nás vytáhl tady Šerkel, kterej se za nás zaručil. To jsou dva roky. Za tu dobu jsme poznali, že Amos není jen obyčejnej černovlad. Kupčil s mrtvolama a prováděl různý pokusy. Leckdo mu šel po krku, ale prachy řešily hodně. Zaplatil nás a taky nás svázal kouzlem, který se podařilo zlomit až díky Šerkelovi. Jenže místo aby Amose zavřeli, tak prostě zmizel. To je všechno.“
„Já bráchu doplním,“ pronesl Latro Ian, nejstarší z bratrů.
V jeho temně hnědých očích jsem četl jako v otevřené knize. Čestný zloděj a rváč. Vůdce.
„Vím, že čachroval i s démonama. Zkoušel povolat Apokanera, což je démon sloužící výhradně zrádcovskejm černovladům. Mám za to, že jeho kouzla nebyly právě nejčistší a hodně z nich bylo zapovězenejch pro Alianci loajální černovlady. Trochu jsem se mu jednou prohráb jeho osobníma věcma. Naštěstí to nezjistil, protože jsem měl amulet, kterej mě umožnil projít skrz jeho hlídací čáry. A díky tomuhle amuletu jsme taky vlastně prolomili to kouzlo, který nás k němu svazovalo.“
„Zbořeme tego kurca,“ prohlásil do nastalého ticha Jen.
„Dyť ten Amos je tuhej, ne?“ zazněl po chvilce ticha dotaz z úst člověka Wallina, zběhlého paladinského pážete.
„Jen myslí asi Mstitele, že jo, Jene,“ otočil se na trpaslíka Jordanič.
Černovousý holohlavý Jen pouze přikývl a nacpal si dýmku.
„Přímočaré řešení je někdy dobrý recept. Jen má v podstatě pravdu,“ zasmál se Šerkel. Ano, zabijme Mstitele. Ale nejdřív ho musíme vypátrat. Návrhy?“
„Počkejme na tu nem… na tu tvojí přítelkyni, pane, ta by přece mohla vědět víc,“ navrhl Llan, nejmladší z elfích bratrů.
„A vám nic ten Mstitel neříká?“ zeptal se elfů Šerkel.
„Nevím, kdo by takového démona povolal,“ zavrtěl hlavou Drilendril, čtvrtý z bratrů. Amosovy přátele jsme neznali.“
„Takže nezbude nic jiného, než počkat na Sinthyu,“ zabručel Šerkel zamyšleně. Tak tedy. Najezme se a střídmě popijme zdejšího piva. Pak se uvidí.“
Sotva dořekl, dvě služky a šenkýř jim přinesli objednané jídlo a pití.
„Tak teď si dáme klid,“ pronesl Šerkel, když dojedl. Každý ještě po jednom pivu a pak máte na čtyři hodiny rozchod. Potom se tu navečeříme a uložíme se ke spánku. Předpokládám, že ráno můžeme očekávat Sinthyu, takže další porada bude, až dorazí.“
Po těchto slovech se někteří ze žoldnéřů zvedli, zaplatili svoji útratu a vytratili se ze šenku. Zůstali Jordanič, Jen, Wallin, Jaromar Vechet – vysloužilý voják knížecí armády a Brok Zezeb, orcký lovec, druhý stopař Smečky po Jordaničovi.
„Tome,“ otočil se na mě Šerkel. Chci se tě zeptat na názor.“
„Ptej se, Šerkeli,“ řekl jsem a dopil svoje pivo.
Neustále se mě držela neodbytná myšlenka na poslední kněžicovo rozvzteklení. Cítil jsem, že Zuřivost si s ním solidně pohrává.
„Myslíš si, že Sinthya s námi hraje čistou hru?“
„Nevím,“ odpověděl jsem. To, že si vůbec pamatuje naše přátelství a nevolá jí pouto k Lichemu je podle mě dost výmluvné.“
„To je pádný argument,“ zamyslel se Šerkel.
Spíš co zamýšlí Zuřivost s tebou, Šerkeli, prošlo mi hlavou. Tvoje vzteklé výlevy jsou sice proslulé, ale mám za to, že Zuřivost se na tom podílí hodně velkou měrou.
„Nevím na kolik Sinthyi věřit. Kdo ví, co ten Mstitel zamýšlel tím, že ji uvěznil pod ten kámen,“ řekl po chvilce kněžic zamyšleně.
„To ví asi jen ten Mstitel nebo spíš ti, kdo ho poslali,“ vyslovil jsem svůj názor.
„Vyčkeme tu tvoji přítelkyni, pane,“ pronesl zarostlý Jaromar a upil piva. Teraz asi nemá smysel o tym viacej hovořit.“
„Máš pravdu, Jaromare,“ řekl Šerkel zamyšleně. Vyčkejme, odpočívejme.“
Brok po těchto slovech hrábl do svého objemného vaku a vytáhl kytaru.
„Nikdo nic proti?“ zeptal se chraptivě a rozhlédl se po hostinci, který byl naplněn jen zpola.
„Len zagrej, skřute, …ee… kak ty volajš?“ otočil se na Broka od sousedního stolu zavalitý šedovousý a šedovlasý trpaslík.
„He?“ otočil se na nás lovec a prohrábl struny.
„Ptal se na tvý jméno,“ řekl Wallin.
„A to skřute?“ naklonil hlavu ke straně Brok.
„No … tys skřut, přec, bo niet?“ otočil se na něj Jen a mohutně zadýmal.
„To jako myslíš ork?“ ujišťoval se Brok.
„Hu,“ kývl hlavou Jen a poplácal ho po rameni. Grej.“
Brok jen pokýval hlavou a otočil se k sousednímu stolu.
„Brok Zezeb, jak se menuješ ty?“
„Walter Zazabinski, ale volaju ma aj Dřgrušla Valič,“ představil se trpaslík a pozdvihl korbel. Gu zdarovju tvojimu!“
Brok jen kývl, zazubil se, začal hrát a zpíval k tomu chraplavým hlasem orcké odrhovačky. Po několika minutách přešel na písně, které se naučil ve Smečce od ostatních žoldnéřů.
Melodie byly příjemné a všichni přítomní v hostinci začali dupat a tleskat do rytmu.
„Bravo, Brok Zezeb,“ zaduněl Walter, když ork dohrál. Teraz si dag pivo na moj listek. Zaslužal ses go.“
Ork pohlédl na usmívajícího se Šerkela a ten mírně kývl.
„Jsem poctěnej Waltere, dám si rád,“ pronesl orcký lovec a odložil kytaru.
„Wogulere napěchač jednego pivsona tu pre skřuta Broka,“ zahalekal Walter na hostinského, který seděl na židli u baru a zamyšleně hleděl na orckého lovce.
„Kak řegačš,“ pokýval hlavou šenkýř a jal se natočit pivo.
Pak se rozpoutala zábava hodná trpaslíků. Každý si v tu chvíli uvědomil, že hodnou chvíli má prázdný korbel a hostinský i jeho pomocnice se začali ohánět.
Sledoval jsem to s mírným úsměvem. V hlavě mi pulzovala vzpomínka na …
Co vlastně? Byl jsem kdysi v nějakém trpasličím městě? Zatracený rituál, běželo mi hlavou.
Potřásl jsem hlavou a dopil svoje pivo.
|
|
| Názory čtenářů |
19.06.2012 15:26
 karrel 
|
|
19.06.2012 20:52
 fungus2 |
|
22.06.2012 01:34
 josefk
|
pěknej pirát :))
a k tomu Držgrušla a pivson, ještě aby se tak některej jmenoval Styk Pohlavson :)
rozjíždí se to :) |
27.06.2012 17:02
 Humble 
|
Ty nářečné obraty jsou opravdu vymazlené. Gu zdarovju tvojimu! :o) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
