Den se choulí v koutku hřbitova
a pomalu se ukládá ke spánku
Plamen svíčky tančí v rytmu větru
chráněn rozpraskanou dlaní starce
sehnutého nad náhrobní kámen
Prokřehlé listy
naslouchají znavenému srdci podzimu
jenž si brouká
dávno zapomenutou píseň
Vybledlé stráně pomalu
zavírají víčka únavou
a čekají na první sníh
|