Přeskočím z jedný stoličky na druhou ( ne třetí ) a nad každou si kolem krku navlíknu oprátku. ( chvíli tam takhle zůstanu, někdy celou věčnost ) Pak se budu tvářit, jako, že neslyším zvuk podřezávanýho dřeva.
A ty, s jednou rukou na pile, budeš čekat, až si uvědomím, že... ...Tahle pila má konce dva. Smyčka, s trpělivostí učitele, se mi pomalu zakousne do kůže a s každým úbytkem vzduchu poroste chuť na další ...Udušení... |