Jste mojí Múzou, pane,

múzy nenosí vždy jen

dlouhé hedvábné šaty,

někdy mají vousy

a kovbojský klobouk

a chodí v džínách

a pohorkách

tak jako Vy,

drahý pane,

a vždycky voní.

A ne vždy musí líbat

svoje básnířky.

Mě stačí jen jediný

Váš pohled

 a v hlavě

se mi zrodí

tisíc metafor.

Jste mojí inspirací, pane,

tak jako vy se nikdo jiný

smát neumí.

Jediný pohyb rtů

ve mně vyvolává

verše a stovky obrazů.

Já pokorně Vám děkuji,

ctěný pane,

že se Vaše prsty

dotkly mých,

že Vaše ruka

hladila mou kůži,

že jste mi otevřel oči řasami.

Jste pro mě víc

než jenom muž,

i když to stěží víte.

Tak buďte sbohem,

můj pane,

a zase někdy…

přijďte…