| Prolog |
|---|
| Je to můj první pokus o povídku, tak to, prosím, berte na vědomí při kritikách;o))) |
|
| Konečně šťastná |
Seděla a dívala se do plamene svíčky. Vosk pomalu odkapával na svícen. Zdálo se jí, že tenhle obraz už zná. Vždycky koupí ty samý kapavý svíčky a vždycky se pak rozčiluje, když seškrabává zaschlej vosk ze stolu. Všude po pokoji byla tichá tma. Pozorovala, jak plamen vytváří tancující stíny na zdi. Svým dechem ho rozechvívala jako dirigent taktovkou přisuzuje notám život. Viděla v těch stínech tvary, věci, obličeje… Je tak krásný snít! Škoda, že aspoň jeden z těch obličejů není skutečný.
Nechávala se unášet svojí fantazií, když někdo vzal za kliku. Byla rozechvělá strachem i očekáváním. Objevil se ve dveřích. Otevřela oči a když k ní přistoupil, opět je zavřela. Bála se, že pokud je nechá otevřené, zmizí jako přelud. Přála si cítit jeho blízkost na svém elektrizujícím těle. Neřekl ani slovo a přisedl k ní na tu starou rozvrzanou válendu, která jí teď připadala jako hraběcí postel s nebesy. Vzal její dlaň do rukou a přiložil ke své tváři. Prsty prozkoumávala každičký detail jeho obličeje. Dva dny neholené strniště a ostré rysy tváře. Oči měla stále zavřené a věděla, že dokud on bude v pokoji, neotevře je. Věděla, že je krásný. Jen ten samotný dotek ji vzrušoval víc než si kdy dokázala představit. Probíral se prsty v jejích vlasech a druhou rukou jí hladil po zádech, po ramenou, po rukou… Obkresloval dlaní siluetu jejího těla a ona věděla, že to je ten muž, jehož obličej vídala ve stínech na zdi. Obtočila mu paže kolem krku, aby už nikdy neodešel, aby byl už navždycky s ní. Plamen jí osvěcoval tvář oranžovým mihotajícím se světlem. Políbil ji. Na víčka, na tváře, na rty. Nikdy nebyla s mužem šťastná. Nechala se položit a oddala se naplno té vášni. Teď už pro ní existovala jen extáze a černočerná tma pod víčky.
A když do pokoje vtrhla její vyděšená matka, bylo už pozdě.
Kouř. Plameny.
Svíčka na stejném místě u okna s novými závěsy.
A na posteli bezvládné bílé tělo.
|
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Stockerka', 15.12.2003 13:59.
| Názory čtenářů |
22.12.2003 13:27
 Stockerka
|
Pro všechny, nejlépe:o))) Ale to se samozřejmě nedá... |
11.06.2004 22:02
 Albireo 
|
To elektrizující tělo mě také zarazilo. I když to není psáno v ich-formě, je to z jejího pohledu, takže spíš zelektrizované tělo.
Jinak ovšem napsané hezky, i ta červenoknihovní část je napsaná s vkusem a nečekaný konec to víc než vyvažuje. TIP |
11.06.2004 22:08
Stockerka
|
Tak to jsem vážně čekala kritičtější pohled:o) To tělo tedy možná přepíšu, uvidíme... díky moc! |
11.06.2004 22:09
Albireo
|
Nemusíš přepisovat, jen to jedno slovo. |
12.06.2004 10:22
 Charlien
|
apropó... jenom doufám, že to není až tak autobiografický:((( |
12.06.2004 10:22
Charlien
|
jak se na první pohled zdá... |
12.06.2004 15:29
Stockerka
|
Věř nebo nevěř, ale tohle je snad jediný moje dílko, který je celý smýšlenka a není v tom autobiografický pocit;o) I když už mám další věci v šuplíku... Ještě žiju a neuhořela jsem, ne? ;o) |
14.06.2004 06:54
Charlien
|
Stockerka napsal(a): Věř nebo nevěř, ale tohle je snad jediný moje dílko, který je celý smýšlenka a není v tom autobiografický pocit;o) I když už mám další věci v šuplíku... Ještě žiju a neuhořela jsem, ne? ;o) |
14.06.2004 15:04
Stockerka
|
No tak jediný ne, to jsem přehnala... Mám jich víc a ještě přibývají.. |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|