Přicházím z kraje
kde dominantami tamních měst
jsou obchodní domy
Chrámy hojně navštěvované
o sobotách
a den před svátkem

Nebizardní sny z bílých dnů se mění
v hmotařskou nebizardní černou skutečnost
ve stejně obyčejných dnech
a rozhřešení ohlašuje
netečná slečna u pojízdného pasu
vyřčením cifry
a šelest mikrotenových sáčků
s logem církve

Nikdy jsem si na tyto nevlídné zvuky nezvykl
a upřímně řečeno
z duše jsem celé to náboženství
nenáviděl.

Přicházím sem
do města chaotického vkusu
abych této hře
ve které se mění struktura pravidel
dle potřeb většiny vytříbenosti postrádajících a pravidly nezatížených
stejně chaoticky
unikl.

Jeho dominantou je
(kromě skladišť se zbožím)
nevkusná televizní anténa.

inu pokrok?!
a pracujícímu lidu vše!
Potřeba zahladit čas
mezi pokáním a pokleskem

V mé vzpomínce
díky i navzdory všemu výše popsanému
tak dál pospává
tlukot zvonu maloměstského kostela
zalitého v betonu

jako důvěrná připomínka
znásilněné energie smutku