Katakomby ranních pláčů dětem vryli do koláčů.
Ony za to trpí hlady. Dospělí jim chtějí lhát.
Na prsou si hřejí hady a tak lehce,… bez záhady běží spát.
Pozdní doba přeje stínu. Prosytí hrad z formalínu.
Temné chodby křehkých věží Propadly se,… v srdci sněží.
Žula víry změkla v písek…
Proto děti nevyspí se
Teď už jenom kvítek růže v hlíně po zdech čmárat může. Důvěru už nenahradí sliby, které lehko lhát.
Komu rašelina vadí,
může bahno přesýpat. |