Cítím se svěží,
když kolem běží,
dvě dravé ryby za svobodou.
Venku už sněží,
andělé leží,
a celej svět je pod vodou.
Pak jsem jak kněží
a táhnu věží,
jezdec padá s písní ponurou.
A všichni plži,
zvládájí stěží,
dupot nohy s kanadou.
Já nejsem mimo,já takhle protestuji,
padlých je mnoho a ještě moc jich stojí.
Vždit přijde týpek,co se sám sebe bojí,
klidně si kopni,rány se stejně zhojí.
Medvědi na paloučku,
sbírají do kloboučku,
smetí co smrdí otravou.
Pronesu drzost,
a svojí blbost,
podpořím ještě větší odvahou.
Pak slzy s očí,
kruhy se točí,
co zpravý svobodu prorvanou.
Dvě rány s meči,
pak v hrozné křeči,
stává se tělo potravou.
Já nejsem mimo,já takhle protestuji,
padlých je mnoho a ještě moc jich stojí.
Vždit přijde týpek,co se sám sebe bojí,
klidně si kopni,rány se stejně zhojí |
|
nasssau 