Už jen důstojnost,
ta zbývá v tobě,
jen té je stále dost,
i po takové době.
A tvé oči zaprášené,
již vůbec jasně nehledí,
tak jak v masně vysušené,
mrtvé oči od sledí.
Cynismus co bují v tobě,
jež kdekomu se hnusí,
posílí tě v každé době,
kdy cestovat se musí.
A naplno do plic,
vletí horký vzduch,
a ty nechtíc - je hic,
cítíš lidí puch.
Stojíš mezi dvěma zly,
důstojnost všechna utichne,
trvá to jen chvíli kdy,
agrese v tobě vybuchne!
|
|