Když řeknu že je krásná myslím tím dvě hodiny ráno a bílý proužek malých dámských kalhotek čouhající z poroztažených nohou Myslím tím hřbet malé ruky čítající rozvodí celého jednoho srdce pulzující kvůli jemnému doteku pod stolem
A zatímco kráčím na toaletu o dva roky starší než Ježíš ohne se přes okraj židle a jako mrtvá harfa čeká na můj příchod
Jsem asi hodně ovlivnitelný,
ale nutíš mne přemýšlet o kráse žen
a mrtvých harfách... a o sobě.
Možná nejde o literární veledílo,
ale kvůli obsahu se mi líbí a moc.