Sedím na kraji vodya kupon na životpluje korytem
To je ten můj kontrast(a nejspíš i tvůj):
žádní rackovéžádné vlaky nebo smutná nádražíjak se o nich v básních píše -
jen rozmočené kuponyna dně řeky
A zatímco"cibulky květůjak mladé prsy jara"vyrůstají z našichospalých a otlučených kláves-nic
obhroublá kurvanám škrábe na pootevřenouduši