je to jak barevná výkladní skříň
"vem si, užij si, nemusíš rozumět"
však platíš
občas musíš na skříních umýt okna
stejně nereálná jako jejich špína
občas se zastavíš a tážeš se
kdo vlastně jsi
proč máš na sobě ten chomout
kudy vede cesta ven, domů
zatímco blikající světla města
ti skládají komplimenty
takové, jaké nám říkají budoucí partneři
ještě předtím, než jsme jejich
hm, na mne je to nějaké příliš polopatické a málo poetické. a to se jedná o mé oblíbené téma. je to vyjádřený názor, popis máji, ale není to pro mne poezie.
to je po dlouhé době poprvé, co nesouhlasím s vladimírem. hm.