Cestou na Anděl
jsem přemítal
jestli andělé mohou mít tmavohnědé vlasy
a černou koženkovou bundu
a jezdit pekelným strojem
v hlubokém podzemí
desítky metrů pod Vltavou
Anděl stál metr ode mě
možná to nebyl anděl
to jen já jak stárnu
ztrácím rozlišovací schopnosti
Vystoupil také na Andělu
a já jsem viděl důkaz
že andělé jsou nad námi
tenhle byl nade mnou
asi o patnáct pojízdných schodů
Nahoře vytočil čísi číslo
pak jsem se za ním naposledy otočil
a odešel na schůzi

Mělo to být všechno
ale o tři hodiny později
jsem na Florenci doskrával horké kafe z automatu
přede dveřmi do autobusu
aby mi neujel
Najednou se cosi prosmeklo kolem mě
byl to tentýž anděl
Definitivně se mi ztratil ve tmě
na autobusovém nádraží u Grandu
K čertu už
s anděly...