Byl to blbej den.Nejlepší prý  je napustit si vanu. Voda přece vždycky všechno spraví. Plave si jen tak ve vodě naproti mě, ale v očích má..... cosi.

 Přátelé a blízcí? Ti sou možná tak blízko, že už to ani přátelský není. Složité vzorce jednoduchých počtů... Hodíš se mi? Ne? tak táhni.

                                                         Stejně za to může....ONA.

On? Někdy si říkám, že zastavil mý srdce. A bilo vůbec někdy?....Pro něj? Romaticky se tem spoulu objímali. Nebo ne? Však jednou dostane přes hubu......holčina....

                                                         Stejně za zo může Ona.

A já? Já tu prostě jen tak sedím a na kachličky kolem si vykresluju obrázky těch starejch pocitů....láska a štěstí uvězněný v kleci z kapkek sražený páry.....Koneckonců i ona je teď studená.

                                                         Stejně za to může ONA!

    Ale ONA uvidí! Usínám a už nikdy nebudu muset vidět tu výčitku v JEJÍCH očích! Stejnak sou jenom nakreslený!!!

A ONA se tam houpe dál ........houpi hou.....jen ten její obraz ve vodě je najednou nějakej červenej.