Marně sbírám popadané květy v podvečerních ulicích
a snažím se je přidělat na špejle
obalené krepovým papírem
V uších mi zní svět někoho jiného skrytý do not seřazených za houslovým klíčem slyším pravidelně klapat boty od kterých mám puchýře na patách a sleduji němé pouliční divadlo které kolem mě jen prochází
Epilog
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'anyz', 18.09.2006 19:51.
Nejprve jsem si to špatně přečetl: marně sbírám popadané VĚTY. To mě hned zaujalo a přemýšlel jsem o to, že je to zvláštní nápad je napichovat na špejle obalené krepovým papírem. Pak jsem zjistil svojí chybu...
Nechceš tam tedy dát místo květů věty a přiznat mi spoluautorství...?
Ale vážně: jde to od srdce a je to poznat. Definitivně jsi mě svojí tvorbou přesvědčila, že patříš k tomu nejlepšímu z Literry a dávám si Tě do oblíbených. Ze všech tvých dílek ( literárních i fotografických) je cítit lidskost a cit. Mnozí jiní umí používat jazyk, ale cit jim chybí.