Za zimních večerů, kdy tma bývá déle zamknu a uvařím si čaj z bylinek pročítám staré Mladé hlasatele ač už prý na to nemám zrak ani věk.
Zahodím cigára i jiné drogy budu se mýt jen vodou studenou po ránu cvičit, až budu grogy neřestem a svodům řeknu NO!
Širokým obloukem obejdu pípy babičky převádět budu po přechodu jako mé idoly, mé Rychlé šípy neleknu se výšek ni temných do sklepa schodů.
(a nebudu skákat do vody uhřátý … a pít na třešně … a držet na kole korby náklaďáků … a za bouřky stát pod stromem … a nebudu jezdit na saních v neznámém terénu… a bruslit na tenkém ledě … a budu u sebe mít vždy švihadlo … a KPZ … a budu žít Modrým životem … každý den prožiji radostný prožitek … a budu se starat o Bublinu … a ...)
Vím však, že nedostihnu nikdy svých vzorů Dušína, Rychlonožky, Jarky, Jindry, věc má háček neumím zavřít zkur**** slova na závoru.
A chybí mi lodička jakou měl Červenáček. |